Je stoupající nezaměstnanost jen nafouklá bublina?

4.jpg

V rámci médií se dozvídáme o stále horší situaci na trhu práce, která velmi úzce souvisí právě s rostoucí nezaměstnaností. Je ale situace opravdu tak špatná, jak nám ji média vykreslují? Je nutné se při čtení statistik a výsledků měření nezaměstnanosti zamyslet a brát v úvahu veškeré faktory, které mohou výsledná čísla ovlivnit. Zatímco v létě nezaměstnanost díky letních a nárazových prací rapidně klesá, s nástupem září a přílivem nových absolventů na trh práce se situace podstatně zhorší. Přesto však není radno brát situaci na pracovním trhu na lehkou váhu.

Nezaměstnanost je také velmi závislá na lokalitě, kde je měřena. V hlavním městě se s problémy nedostatku pracovních míst zabývají mnohem méně než třeba na Moravě nebo v Ústeckém kraji, kde se nezaměstnanost za loňský rok vyšplhala až na 14%. Průměrně se nezaměstnanost v ostatních krajích kromě Ústeckého a Prahy pohybuje mezi 7-11%.

Boj proti nezaměstnanosti nebo lidské hlouposti?

Česká mentalita velí lidem zůstávat po většinu svého života na stejném místě. I proto má mnoho lidí problém s uplatnění, jelikož nechtějí opustit rodné hnízdečko, přátele nebo si zkrátka nechtějí komplikovat rodinný či osobní život a mnohdy odmítnou lukrativní místo v cizím městě. Trend stěhování se za prací je již však v mnoha zemích světa zcel rozšířeným fenoménem. V Americe se průměrný občan během svého života z pracovních důvodů stěhuje až čtyřikrát. Není tak na vině jen ekonomická krize, ale zkostnatělost místního obyvatelstva, která přispívá k stále se horšící situaci.

Velmi problémovou skupinou jsou především mladí absolventi a dále lidé v pokročilejším věku, hledající nové zaměstnání. Druhá skupina může doufat v uplatnění svých dlouholetých zkušeností, která kdejaký zaměstnavatel shledá přínosnými a zajímavými. Mladí absolventi ať už středních nebo vysokých škol podléhají častokrát mylnému dojmu, že znalosti, nabyté na škole, jsou dostatečným osobním kapitálem pro vykonávání slušně placeného zaměstnání. Mnohdy ale zapomínají na stále více ceněnou praxi, kterou během studia nepovažovali za nutnou. Poté se zdráhají přijmout podprůměrně placené místo s ohledem na jejich titul či životní postoj a neuvědomují si, že každé začátky vedou z těch nejspodnějších příček.

Častým kamenem úrazu je pak samotný proces hledání práce, kdy se většina lidí spoléhá na jeden pracovní portál a vše ostatní nechává náhodě nebo v rukou personalistů. Především je potřeba si sepsat vhodný životopis, který neskončí už po letmém prolétnutí personálním oddělením na hromádce „nepoužitelné“. Úspěch se dá předpokládat i při osobním kontaktu potenciálních zaměstnavatelů nebo aktivním hledáním mezi známými a bývalými kolegy. Nespoléhejte se jen na jeden zdroj, ale snažte se při hledání práce využít co nejširší množství nejrůznějších možností a zdrojů.