Kdy změnit práci?

5.jpg

V moderní době již není dobrým zvykem setrvávat po celý život v jedné práci. Obvyklostí se stává změnit zaměstnavatele i několikrát za život. V některých případech dochází i k změně pracovní pozice a oboru vůbec. Tento jev má svá specifika, své výhody a nevýhody, zvláště ve vztahu k rychle se měnícímu trhu a vývoji některých typů zaměstnání.

Češi a změna zaměstnání

Český národ je v tomto směru oproti zbytku Evropy stále ještě velice konzervativní. Průzkumy ukazují, že za posledních šest měsíců změnilo svou práci méně než 14 procent Čechů. V USA už je to 15,5 procenta, ve Velké Británii 17,4 procenta lidí, u našich německých sousedů dokonce 20 procent. Přesto jde alespoň v rámci České republiky o silný nárůst, oproti předchozím letům až o 4 procenta. Jak si takovou změnu vyložit? Proč a jak často měnit práci, když už není módní být loajální jednomu zaměstnavateli?

Posunout se dál

Problém se setrváním po celý život v jedné společnosti tkví v nepružnosti systému. Již dávno pominula doba, kdy se vývoj v řemeslech a průmyslových odvětvích šinul pomalu a těžkopádně. Dnešní moderní společnost je rychlá, rychle se mění a s tím přichází zvýšená potřeba umění adaptace. S příliš dlouhým setrváním v jednom zaměstnání na jedné pozici přichází profesionální slepota, konzervativnost a případné vyhoření, ztráta perspektivy v zaměstnání i životě vůbec. Profesionální slepota se projevuje neschopností postřehnout novinky a očividné chyby či zastaralé postupy, které by nově nastupujícímu zaměstnanci byly ihned jasné. Konzervativnost přináší lpění na těchto zastaralých postupech a vyhořením může dojít k úplné ztrátě motivace a pracovního nadšení a posléze výkonu.

Kdy přestupovat?

Naopak zase rychlé změny zaměstnání také nejsou zcela ideální. Při vystřídání několika míst v krátkém časovém období se nabízí otázka, proč k takovým přesunům vůbec dochází, a ztěžuje to vaši pozici při ucházení se o další práci. Ideálním obdobím pro přestup buď na zcela novou pozici, povýšení, ale třeba i pouhou změnu zaměstnavatele, je zhruba po třetím, čtvrtém roce práce. Nové zaměstnání přináší vítané oživení, nové úkoly, nové prostředí, ideálně i zvýšený plat.

Příčiny změny zaměstnání

Právě plat je nejčastějším důvodem změny zaměstnání, jak bylo zjištěno při nedávných průzkumech. Plat, pozice, celkově lepší podmínky nabídnuté jiným zaměstnavatelem. Následují organizační důvody zastupující různé personální změny, hlavně nucené propouštění zaměstnanců. Již méně se jako důvod změny zaměstnání projevuje nespokojenost se zaměstnavatelem či touha po změně, nicméně i tyto příčiny jsou důkazem, že změna je mnohdy více než vítaná.

Práce již není jistotou

Přestože je stále více než deset procent českých zaměstnanců už dvacet let u jednoho zaměstnavatele, je třeba předpokládat, že se trend častějších změn v zaměstnání bude šířit a růst. Již nyní statistiky vykazují značný nárůst „přestupního“ ruchu. Zvláště s příchodem mladších generací zvyklých na rychlý styl života a uvyklých na změny v zaměstnání i osobním životě. Nejedná se o nic špatného, naopak tato pracovní mobilita, pokud se udrží na stabilní úrovni několika let na jednu pozici, může výrazně prospět růstu a prosperitě České ekonomiky. Jedno však začíná být jisté: Češi budou muset začít hledat dlouholeté jistoty jinde, než v zaměstnání, jak tomu bylo u mnohých dosud. Tímto stabilním nástupcem by se mohla stát rodina, která jako sociální instituce opět přichází do módy.