Reforma učilišť podle německého vzoru. Krok vpřed?

2.jpg

Česká učiliště upadají. Učňovské dílny postrádají moderní vybavení a tak se není co divit, že většina absolventů českých učilišť nemá potenciálním zaměstnavatelům co nabídnout. Jejich kvalifikace totiž zdaleka nestačí. Výuční list tak není vstupenkou do úspěšného pracovního života. Se špatnou pracovní situací mladých se ale snaží bojovat celá Evropa.

Ministerstvo školství vzneslo návrh na přesun výuky učňů do firem, kde by mohli využívat moderní vybavení a zkušenosti nabírat přímo v praxi. Tím by se teoreticky mohl vyřešit problém mnohých učilišť a následného špatného absolventského profilu. Tento dualitní systém je uplatňován již v několika zemích světa. Absolventi, kteří daným systémem prošli se pak mnohem snadněji a efektivněji začleňují do pracovního procesu.

Systém, který ministerstvo školství plánuje uplatnit v České republice, se nejvíce podobá systémům v zemích jako je Německo, Rakousko a Švýcarsko.

V případě Německa je duální systém pevně zakořeněn ve studijním plánu pro přípravu na budoucí povolání. Ve většině případů se jedná o tříleté učňovské obory, kdy učeň získává za praxi odměnu ve formě jakéhosi kapesného a během práci si zachovává i status učně. Na pracovišti je žák zaškolen prostřednictvím pracovníka daného podniku. Tím je zajištěna integrace mezi pracovníky a nabyti cenných zkušeností od pracovníků v oboru.

Zcela jiná situace panuje ve Velké Británii, kdy je učňovské školství jen dvouleté a žáci tak získávají jen omezenou kvalifikaci. Formy také nejeví velký zájem o nábor mladých zaměstnanců, kteří, pokud jsou zaměstnáni, jsou vedeni de facto jako regulérní zaměstnanci a dostávají odpovídající mzdu. Právě tyto náklady mnoho firem odrazuje.

V České republice jsou vyhlídky poměrně pozitivní. Na nápad duálního vzdělávání totiž přišli sami zástupci firem. I to však vyvolává jisté pochyby a obavy. Především j zde nebezpečí privatizace učňů. Firmy by na základě smlouvy s učilišti mohli získávat levnou pracovní sílu ve formě nekvalifikovaných žáků. Je třeba ohlídat vzhled smluv mezi firmami a učilišti.

Hlavní myšlenkou je státní úprava smlouvy mezi formami a učilišti. Tím by se zamezilo přizpůsobování učňovské síly soukromým potřebám firmy, jak je tomu například v Německu. Zřejmě proto se nejspíš ČR nechala inspirovat německým modelem. V této zemi je nezaměstnanost mezi mladými lidmi relativně nízká.

Zatím se však bojuje se stále převládajícím názorem o úpadku učňovského školství a o nedostatečné možnosti dalšího sebevzdělávání po absolvování učiliště. Ministerstvo školství se tak bude snažit, aby byl systém spuštěn ve chvíli, kdy bude učňům zajištěna dostatečné možnost obecného vzdělání.