Romové se do práce nehrnou

2.jpg

Podíl nepracujících Romů v produktivním věku 15-65 let se v České republice pohybuje kolem 60% . Tohle procento aktivně nevyhledává práci, ani se nehlásí na úřady práce. Mezi nezaměstnané, tedy ty, kteří práci aktivně shánějí, patří pouze 50% romských příslušníků v produktivním věku. Zbývajících 40% je zaměstnaná, avšak většinou jen formou brigád nebo krátkodobých přivýdělků.

Celkový počet Romů v České republice se pohybuje kolem 150-200 tisíc, i když se jich k romské národnosti v loňském sčítání lidu přihlásilo jen něco málo přes 5 tisíc. Více než 50% je v produktivním věku mezi 15 a 49 lety. Do kategorie 50-65 spadá více než pět procent. Důchodový věk nad 65 let vykazují jen necelá dvě procenta populace.

Z těch Romů, kteří se aktivně zapojují do pracovního procesu má každý desátý pouze brigády a přivýdělky. Jaké práce nejčastěji vykonávají, se nedá přesně zjistit, jelikož neexistuje průzkum, který by monitoroval pracovní místa podle národnosti. Historicky se Romové uplatňovali v řemeslnictví, cirkuse nebo jako muzikanti. Tyto profese jsou i dnes hojně zastoupeny romskou menšinou.

Díky své zručnosti a hudebnímu talentu jsou romští muzikanti vyhledávanými skupinami na svatby nebo k poslechu v hospodách. V Praze se například stojí dlouhé fronty na rustikální nábytek od truhláře romského původu. Romští příslušníci se také v Praze podílejí na úklidu města. Tyto případy jsou však většinou zářivé výjimky.

Většina romských obyvatel vydělává velmi malé částky a objevují se mezi nimi i velké schodky ve vydělané mzdě. Většinou vydělávají zhruba 40% měsíční průměrné mzdy, což je něco nad málo nad minimální mzdou.

Zda se Romové setkávají při hledání pracovního místa s diskriminací nebo ústrky není tak lehké odpovědět. V menších firmách, kde se lidé přijímají do malého kolektivu pracovníků slaví Romové menší úspěchy než ve firmách většího rázu. Mnohdy ale za neschopnost najít pracovní místo může nízká kvalifikace nebo nedostatečná praxe v oboru.