Stále více Slováků hledá práci v Česku. Máme vyšší platy

6.jpg

V České republice se stále častěji setkáváme s vysokým podílem Slováků. Ať už do Česka Slováci dojíždějí kvůli práci nebo studiu, tento fenomén je čím dál tím častější. Lidé ve věkovém rozmezí od 24 do 35 let pocházející ze Slovenska, hledají stále více pracovní uplatnění na českém pracovním trhu. Druhou nějvětší skupinou jsou pochopitelně studenti vysokých škol, kteří nejčastěji míři na Masarykovu Univerzitu v Brně. V poslední době však ani starší ročníky nezůstávají pozadu. Co za tím vězí?

Na Slovensku se lidé potýkají s jednou z největších nezaměstnaností v rámci Evropské Unie. Dosahuje u nich téměř 13%, což je oproti České republice, která se v posledních letech drží na 8%, opravdu rekordní podíl. Není proto divu, že mladí lidé volí zaměstnání v Česku, nejčastěji pak v Praze. Praha, jako kosmopolitní město s velkým podílem zahraničních firem a podniků, je hlavní centrálou jak pro český, tak slovenský trh a ekonomiku. Na druhém místě, co se přílivu slovenských pracovních sil týče, stojí Středočeský kraj. I čerství absolventi slovenského původu nacházejí raději uplatnění v českých firmách a podnicích, než aby se po promoci vraceli zpět na Slovensko.

Nejen že je v Čechách více volných pracovních míst než na Slovensku, ale zaměstnanci si přijdou v porovnání i na vyšší platy. Největší poptávka pracovních míst ze strany slovenských uchazečů je v oblasti řemeslných prací, výroby a oprav. Stále rostoucí je však i přesun kvalifikovaných pracovních sil. Odliv kvalifikovaných slovenských pracovníků do České republiky by z dlouhodobého hlediska mohl mít pro Slovensko fatální následky.

Ani slovenština není u většiny pracovních nabídek nevýhodou. Naopak ji někdy zaměstnavatelé vnímají jako určitě plus při mezinárodní komunikaci nebozákaznickému servisu. I přesto se však některé pozice bez perfektní znalosti Češtiny, jak v mluvené, tak písemné formě, neobejdou. Řeč je především o tiskových mluvčích či produktových manažerech.

VZa prací do Česka dojíždějí většinou muži, jejichž rodiny zůstávají na Slovensku. Pravidelné dojíždění se však i přesto vyplatí, jelikož se výplaty ve stejných odvětvích liší mnohdy několika tisíci měsíčně. Česko je pro slovenské občany logickou volbou v řadě evropských zemí. Neexistuje tu prakticky žádná jazyková bariéra a Praha, ale i jiná města, nebízí pracovní pozice ve velkých mezinárodních společnostech, mnohdy světového kalibru.

Nejvýraznější příliv slovenských pracovních sil do Česklé republiky bývá z východní části Slovenska. Zde panuje nevětší nezaměstnanost, která na některých územích dosahuje až šokujících 34%. Největší platové rozdíly jsou patrné například u zdravotních sester. Ty si v Česku přijdou v průměru na 20 tisíc korun, kdežto na Slovensku obdrží v přepočtu více než o pět tisíc korun měsíčně méně. Takové rozdíly znatelně oslabují Slovenský pracovní trh a odliv pracovních sil je logickou reakcí.

Podíl slovenského obyvatelstva na území České republiky neustále přibývá. V loňském roce byl jeho podíl největší za posledních sedm let. I když největší cifru tvoří studenti českých vysokých škol. Slováci, kteří v Česku studují nebo si zde našli trvalé zaměstnání, se většinou zpět na Slovensko vrátit nechtějí. Řada z nich si po čase žádá o trvalý pobyt. Nejen díky geografické bízkosti k České republice, ale i jazykovou a kulturní příbuznostím, jsou největší národností menšinou na českém území.

Slováci jsou v České republice nejen nejpočetnější, ale i velmi tolerovanou menšinou. Jako národ mají mnoho akcí, které umožňují česko-slovenskou asimilaci a větší porozumění mezi těmito dvěma kulturami, které k sobě kdysi měli tak blízko.