Stále více Slováků na českých vysokých školách. Problém nebo výhoda?

Thumbs.db

České univerzity a vysoké školy zaznamenávají v posledních letech neutuchající příliv Slováků. Co za tímto fenoménem vězí? Nenabízí slovenské vysoké školství takové možnosti jako Česká republika nebo je za tím jiný důvod.

Slovenští studenti volí nejčastěji studium na Masarykově Univerzitě v Brně, protože díky relativní blízkosti ke slovenským hranicím nemusí mnohdy opouštět teplo domova. Studenti tak mohou poměrně často navštěvovat domov, a tak je pro ně studium v cizí zemi snesitelnější. Slováky však láká i Univerzita Karlova nebo VŠE. Díky tomu, že mohou slovenští studenti již při výběrovém řízení, tak v průběhu studia používat svůj rodný jazyk, je pro ně celá situace velmi jednoduchá. Seminární, ale i závěrečné bakalářské nebo magisterské práce, mohou být vyvedeny jak v Češtině, tak ve Slovenštině. Díky tomu prakticky neexistuje jazyková bariéra, která by slovenské studenty od studia v České republice odrazovala a ani rozdíl mezi studiem v Česku nebo na Slovensku.

Stejně jako jsou češští studenti, prozatím, odproštěni od placení jakýchkoliv poplatků za studium, neplatí ani slovenští uchazeči o studium žádné poplatky. Ti, kteří neuspěli při příiímacím řízení na vysokou školu, využívají často program Erasmum, aby se alespoň na nějakou dobu dostali do prostředí českých vysokých škol.

Jedním z mnoha důvodů, proč Slováci studují na českých vysokých školách, je vyšší úroveň vysokých škol. Jména jako Masarykova Univerzita nebo Univerzita Karlova se při přijímacím pohovoru vyjímají rozhodně dobře. Právě prestiž těchto obou škol láká každoročně víc a víc slovenských studentů. Také lepší uplatnění po promoci jedůležitým faktorem, který studentům rozhodně neuniká. V Česku sídlí, oproti Slovensku, mnohem více internacionálních firem, které mohou nabídnout místa vhodná i pro absolventy.

Slovenští studenti se však stávají velkou konkurencí pro české studenty vysokých škol. Obrovský zájem ze strany Slováků o studium na českých vysokých školách de facto ubírá místa našim českým studentům. Jedním z důvodů je také větší odhodlání zahraničních studentů k přijetí na českou univerzitu či vysokou školu. Některé české vysoké školy, kde dosahuje počet studujících kritického bodu, dokonce sami oslovují slovenské střední školy a nabízejí volná místa budoucím maturantům.

Na druhou stranu řeší slovenští studenti, a posléze absolventi, problém se stále ubývající českou populací. Mnoho Slováků zůstává po promoci v České republice a stávají se tak poměrně levnou a kvalifikovanou pracovní silou. Vždyť stát získává daně od člověka, za kterého v průběhu jeho života až do ukončení střední školy neplatil žádné úlevy.

Některá odvětví jsou však stále slovenským absolventům odepřena. Například není možné, aby učitelé na jekémkoliv stupni českých škol, komunikovali s žáky nebo studenty v jiném než mateřském jazyve. I ve zdravtníctví vyvstává problém, neboť pacienti mají ze zákona právo na komunikaci v čekém jazyce. V takových případech dá zaměstnavatel přednost českému uchazeči před slovenským. I když je zde možnost, že slovenský uchazeč vstoupí do práce s mnohem větším nasazením a ochotou.

Mnoho lidí, nejen studentů, se však proti studiu Slováků na českých vysokých školách a univerzitách ostře ohrazuje. Hájí se otevřenou xenofobií, kterou Slováci vůči českému obyvatelstvu projevují. Také placení vysokoškolského vzdělání cizincům připadá některým lidem nelogickým krokem v rozvoji vzdělanosti českého státu. Takové případy nejsou bohužel ojedinělé a v současné době neexistuje kompromisní řešní, které by danou situaci jakkoliv ustálilo. Prozatím Čechům nezbývá nic jiného, než se se slovenskou konkurencí smířit a brát ji jako neměnný fakt.